Náměstí Republiky

Náměstí Republiky leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem. V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 1383–1484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstva. Rozsáhlý prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům či kasárna Jiřího z Poděbrad. Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské (podle kostela sv. Josefa), následně Kapucínské (podle kapucínského kláštera), poté bylo přejmenováno na náměstí Františka Josefa I. Vzhledem k vyhlášení samostatného Československa byl roku 1919 název změněn na současný. Ten vydržel až do roku 1940, kdy docházelo v protektorátní Praze k rozsáhlému přejmenovávání. Do roku 1945 tak náměstí existovalo jako Hybernské.