Empiria Tower
Jaroslav Róna
Jaroslav Róna, narozen v Praze 27. 4.1957 je sochař, malíř a performer patřící k postmoderní generaci 80 let, jež zažila období komunismu i jeho pád a přechod k demokracii. Byl členem významné umělecké skupiny Tvrdohlaví, jež se zúčastnila aktivit vedoucí k osvobození umělecké scény od socialistické demagogie. Pracoval
také jako divadelní a filmový výtvarník a podílel se na architektonických realizacích. Hlavní těžiště jeho práce spočívá ve vytváření soch do veřejného prostoru a malbě obrazů. V letech 2005 až 2012 vyučoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. K jeho nejznámějším plastikám ve veřejném prostoru patří v Praze - Pomník Franze Kafky za nějž obdržel Grand Prix obce architektů, Červená žirafa, jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně, Mýtická loď v Bratislavě a Dítě z Marsu na hoře Ještěd. Od roku 1985 vystavoval v Čechách a po roce 1989 i v zahraničí. Ilustroval několik knih, mezi jinými román 1984 George Orwella a Exupéryho Citadelu. Vydal dvě knihy autorských kreseb a textů.
Stisk - Industrial I.
Plastika vznikla v roce 2015 na objednávku do zmodernizovaného industriálního areálu poblíž holešovického přístavu, přestavěného na administrativně - obytný celek.Pod dvě zamýšlené plastiky ( tu druhou navrhl sochař Stefan Milkov ) byly předem vytvořeny 4 m dlouhé a 2 m široké, do země zapuštěné betonové sokly.Takže požadovaná plastika musela souznít nejen s industriálním prostředím, rozměry předem instalovaných soklů, ale také s druhou plastikou, vedle níž měla stát.Tato realizace se však neuskutečnila a zůstala pouze v podobě modelu a vizualizace.Později jsem byl vyzván k vytvoření plastiky do velmi podobného prostředí, bývalé cihelny v Šáreckém údolí, také přestavěné - tentokrát na pouze obytný areál. Použil jsem již navrženou plastiku Stisk - Industrial, která se na plánované místo dokonale hodila. Plastika sestávající se z geometrických a biomorfních tvarů vytváří pocit jakéhosi stlačení - stisku. Jako inspiraci jsem použil tvar havarovaného horkovzdušného balónu ze staré fotografie.
Také jsem předpokládal, že plastika bude sloužit v obytném areálu dětem jako objekt pro různé hry, a tvary jsem přizpůsobil této eventualitě - tedy aby se po ní dalo lézt bez ohrožení zdraví a aby uváděla do chodu obrazotvornost.Plastika v Šáreckém údolí má barvu červené pálené hlíny, jako reakce na prostředí bývalé cihelny.Tvar dvou propojených koulí má tu výhodu že pocitově expanduje a ovládne svým výrazem velký prostor. Později jsem vytvořil druhý černošedý odlitek pro potřebu výstav ve veřejném prostoru.
Partneři instalace
