Smetanova třída
Jan Dostál
Rukopis Jana Dostála se od počátků jeho tvorby formuje přes různé materiály, se kterými pracuje (hlína, dřevo, sklo a pryskyřice), až do momentů, kdy poprvé potkává ocel, ve které se jako autor definitivně našel. Tento materiál mu umožňuje pracovat od malého měřítka až po monumentální rozměry. Postupným skládáním drobných geometrických prvků (variabilů) vznikají mnohaprvkové struktury, vytvářející sochy tématicky vycházející ze živočišné sféry, kde autor postupně redukuje realitu do geometrických tvarů, či sochy komunikující v čistě abstraktní rovině. Výsledná díla nejsou povrchově uzavřená, ucelená jako u klasických soch, nýbrž je autor nechává záměrně otevřená, aby bylo možné vnímat i prostor uvnitř. Otevřenost soch nabízí divákovi nahlédnutí do vnitřního prostoru objektů.
Tři
I těžké věci lítají, ale pouze směrem dolů. Tato socha byla hozena volným pádem z výšky čtyřiceti metrů, třikrát. Z počátku primárně neovlivnitelná deformace objektu se postupně přeměnila v modelování pádem. Modelování spočívalo jednak v matematických výpočtech, tak i v samotných hodech, jejichž počet nebyl předem stanoven. Ze základních geometrických tvarů byl vybrán jehlan, který se nejsnáze deformuje.
Partneři instalace
Instalace
