2017
2016
  • Česká republika
  • Praha
2015
  • Česká republika
  • Praha

1.6. — 30.9.2016
Sculpture Line
Praha 2016

Praha

Druhý ročník sochařského festivalu SCULPTURE LINE představuje sochy a výtvarné objekty předních domácích i mezinárodních tvůrců „pod širým nebem“, přímo v ulicích hlavního města Prahy. Kromě frekventovaných míst máte možnost jednotlivé sochy vnímat i v kontextu specifických, méně očekávaných a speciálně vybraných lokací. Každá ze zastávek této „sochařské linky“ je unikátní autorskou poctou Praze jako magickému městu, neustále inspirujícímu k novým kreativním příběhům.

Záměrem expozice je ozvláštnit a obohatit veřejný prostor, nabídnout nový pohled na Prahu i na samotná umělecká díla, a to jak obyvatelům, tak i návštěvníkům metropole.

SCULPTURE LINE je dlouhodobým konceptem, který má za cíl stát se novou tradicí. Zveme vás do ulic.
Pojďte ven, vydejte se na cestu "sochařskou linkou" a užijte si tuto unikátní letní výstavu.

01

Baarův park

BB Centrum, Praha 4

Meteorit

Riccardo Cordero *1942
broušená ocel

Plastika s vysvětlujícím názvem E. T. patří k nejnovějším dílům Riccarda Cordera, kteránesledují prostor jen jako metaforická, nýbrž i fyzická „přítomnost“. Jádrem jsou neúplné kruhové prvky, jež se rodí ze čtyř prvků vertikálních, a to tak, jako by dílo držely na místě a zabraňovaly jeho výbuchu.
Zjevná nestabilita celku vytváří komplexní a neočekávané dráhy pohybu zraku. Oko pozorovatele je vedeno po zakřivených cestách s krátkými prvky a vztah mezi vyplněnými a prázdnými prostory evokuje formální komplexnost. Sochař zcela vědomě trvá na konceptu „sochy jako přítomnosti“, která vyvolává souběžné vjemy. Dílo a jeho okolí se tak spojují, aniž by jedno převažovalo nad druhým.

02

Novoměstská radnice

Karlovo nám. 1/23, Praha 2

Andělé moří

Michal Trpák *1982
ocel

Manty – vznosná majestátní podmořská stvoření, jejichž pohyb paradoxně připomíná let ptáků. Elegantní tanečnice pohybující se v hlubinách nezkrotných oceánů. Ladné křivky protínající jednu z opravdu posledních divočin světa. Světa, s kterým jsme tolik propojeni a přitom je nám tolik vzdálený a neznámý. A snad kvůli těmto všem protikladům, fascinován mohutností a křehkostí zároveň, jsem se rozhodl vystavit tohoto tvora ve zcela jiném prostředí, jiné perspektivě, ve zcela jiných souvislostech. Při procházce pod andělskými křídly, můžete snít, popustit uzdu fantazii a přenést se na mořské dno a nebo někam dál…

03

Tančící dům

Jiráskovo náměstí 1981/6, Praha 2

Medvěd

Ondřej Bílek *1988
polyesterová pryskyřice

"Člověk má pro každou věc v mozku zafixovanou určitou vizuální podobu, díky tomu je schopen ve zlomku vteřiny určit, na co kouká. Většina lidí vnímá ledního medvěda jako bílého a chlupatého. Já jsem narušil tuto podobu tím, že jsem zvíře připravil o srst i o barvu. Tím jsem divákovi vzal prvotní jistotu, že ví, na co přesně se dívá.“

04

Vltava (říční tok)

Masarykovo nábřeží, Praha 1

Otazník

Junichiro Ishii *1975
dřevo

"Uč se ze včerejška, žij pro dnešek, doufej v zítřek.
Důležité je se nepřestat ptát.“
Albert Einstein, 1879-1955

Když se díváte na vlnu, vypadá tajemně. Mezi vzduchem a vodou šeptá jednoduchou otázku:
Kde se nacházím?

Vlna je forma, jež nemá podstatu. Její vágní a nejistý obraz se stále zvedá mezi fantazií a informacemi. Vnímání je jako vlna. A má-li naše vnímání formu, je formou i naše bytí. Naše bytí je vlastně nepřetržitým reagováním.

05

Piazzetta Národního divadla

Národní 2, Praha 1

Koně

Michal Gabriel *1960
bronz

„Koně na piazzettě Národního divadla patří do projektu čtyř koní, z nichž jeden je osedlán jezdcem. Toto uskupení jsem realizoval v několika variantách: v červeném laminátu, který v krajině vyniká díky nereálné barevnosti, v jiném případě jsem zase použil strukturu ze skořápek burských ořechů. Sochy ale nebylo možné vystavit v exteriéru, a tak nezbylo než je začít postupně přelévat do bronzu. První dva koně z této řady jsou nyní před budovou Nové scény jako součást projektu Sculpture Line 2016. Toto umístění se nakonec ukázalo být nejen vizuálně přitažlivé, ale také velmi symbolické. Není možné opomenout souvislost se sochařskou výzdobou střechy Národního divadla, koně se navíc nalézají na spojnici mezi Novou a Starou scénou, a s tím pak koresponduje i jejich charakter. Jsou pojati jako tradiční plastika, ale jejich vyznění v sobě zároveň nese nemalou dávku aktualizace toho námětu.“

06

Františkánská zahrada

Jungmannovo náměstí, Praha 1

Kokon

Alberto Aragón Reyes *1980
pískovec

První lidé byli plodem klíčení semen z ničeho; napůl člověk, napůl kukla. Měli v sobě uchovanou podstatu stvoření. Byli strážci zázraku oslavujícími stvoření: světlo, hmyz, ryby, zvířata a květiny. Muži jako semena netrpěli omezeností své existence, věděli totiž, že pramenili z tvůrčího „nikde“ a zase se k němu vrátí. Věděli, že se jejich duše vrátí do nekonečné podstaty. Když zemřeli, byli proto zabaleni do nepozemských textur proměněných v kámen. Skupina mužů- semen přestala rozjímat nad nanebevstoupením duší a chůzi živého semene-člověka.

07

Ministerstvo kultury ČR

Maltézské náměstí 471/1, Praha 1

Seno už je suché v horách

ONA.B *1957
dřevo a akrylová barva

Instalace se skládá ze sta ústrojí k sušení sena. Každé z nich má tři příčky a nese názvy jako Hoanzn, Heumandln, Triste, Dieme, Schober apod. Dílo se zabývá původem a vývojem zemědělské praxe, která již od doby železné utváří evropskou krajinu. Každé „Hoanzn“ je vyrobeno ručně a je tedy jedinečné. Tyto nástroje byly velice důležité a každé z nich bylo označeno jménem či monogramem. Objekty jsou připomínkou tradiční praxe sušení sena a do krajiny či do urbánního kontextu Prahy se nyní vrací jako Land Art. V pohledu na zemědělské nástroje člověka tak spojuje přítomnost a minulost.

08

Vojanovy sady

U Lužického semináře 43/17, Praha 1

Nohy z vody

Kurt Gebauer *1941
tvrdý polyuretan

„Že plavkyně a jiné vznášející se dámy je moje celoživotní téma, se asi ví. Nohy z vody jsou trochu něco jiného. Je to nad vodou viditelná část stojky a to je většinou nejradostnějším projevem dětí a děvčat ve vodě. No, já si to taky někdy střihnu. Z toho blbnutí mají radost i ti, co to vidí, no a jak zjistit tu radost i tam, kde se holky většinou nekoupou, nebo někdy koupou, ale právě je na to trochu zima? Socha nahradí kde co – nežijící básníky, svaté, ale i zločince. Tak proč by neměly mít pomník nohy z vody, když jsou symbolem toho nejdůležitějšího, proč jsme tady, radosti ze života?“

09

Týnský dvůr - Ungelt

Týn 1049/3, Praha 1

Rossete

Lukáš Rais *1975
svařované železo

Skulptura „Rossete“ je součástí autorovy série „Metamorfloris“ na které v poslední době intenzivně pracuje. Inspirace přírodou a jejími základními zákonitostmi je patrná nejen z názvu, v případě Rossete se skutečně jedná doslova o “zkvítkovatění” materiálu. Statičnost plastiky je potlačená vnitřním napětím a zdánlivým pohybem v závislosti na pohybu.

10

Černá labuť

Na Poříčí 25, Praha 1

Ruka

Alexandra Koláčková *1964
vysokopálená šamotová hlína

Křesla pro město je její projekt krátkodobých i permanentních instalací zářivě barevných keramických pohovek a křesel do rušných ulic měst. Zastavte se na chvíli na neplánovaném místě přímo na ulici, posad´te se, dotýkejte se hladkých lesklých tvarů, vnímejte barvy. Uvelebte se a rozhlédněte kolem sebe nebo na chvíli zavřete oči a zaposlouchejte se do zvuků ulice. Dovolte si být tady a teď.

11

Výstaviště Praha Holešovice

Výstaviště 67, Praha 7

Strom

Lukáš Rais *1975
svařované železo

Skulptura „Strom“ je velkorysou kompozicí primárních přírodních tvarů vytvořená z kovových industriálních segmentů. S tímto materiálem autor Lukáš Rais pracuje již řadu let. Umístění průmyslově zpracované skulptury před Průmyslový palác Pražského výstaviště považuje autor za příznačné. Z hlediska časového horizontu je velmi pravděpodobné, že na tomto místě stával kdysi nějaký vzrostlý strom. Jedná se tedy o složení pocty základním přírodním silám, které nás obklopují.

12
13

The Park

V Parku 2343/24, Praha 4 Chodov

Conca

František Svátek *1945
mramor, pískovec

Conca – hydrokinetická skulptura. Pohybový efekt vytvářený vahou přitékající vody zbavuje kámen příslovečné tíže a propůjčuje soše zdánlivou lehkost. Nestálá, neustále narušovaná a obnovovaná rovnováha dvou protikladných elementů, kamene a vody, vytváří meditativně rytmický pohyb. Měkké přemáhá tvrdé, vyprázdnění naplňuje, protiklady harmonizují. „Conca“ je zhmotněním taoistických principů a je pouze na divákovi, co je schopen zhlédnout.

14

Dolní Břežany

Náměstí na Sádkách, Dolní Břežany

Corpus Angelicus

Stefan Milkov *1955
litina

„Sochu „Corpus Angelicus“, neboli „Tělo Anděla“, jsem vytvořil jako součást výstavy se stejným názvem, kterou jsem měl v roce 1997 na Pražském hradě. Anděl je pro mne stálé téma, tato záhadná bytost se vlastně objevuje ve všech náboženstvích, je to jakýsi pozitivní, ekumenický symbol a mne velmi láká se jej pokoušet ztvárňovat a dávat mu různé podoby a stále si jej přetransformovávat. Anděla asi ještě nikdo neviděl, ale můžeme třeba věřit, že v nějaké formě existuje, a to stále jitří moji představivost. Proto „Tělo Anděla“, plastika odlitá z robustní ocelolitiny, v kontrastu proti představě zcela nepoznané a neuchopitelné éterické bytosti. Jakási schránka, nebo ulita Anděla, i tak se to dá chápat. To ale ponechávám na divákovi. Líbí se mi, že v Břežanech bude instalována v blízkosti kláštera a velmi doufám, že přinese občanům radost a možná i důvod k zamyšlení.

15

Bobová dráha Prosek

Prosecká 906/34b, Praha 9

Cvičící figura

Jakub Flejšar *1980
kov

„Propojení sportu a umění je v současné době aktuální. V mé práci a v životě nejdříve coby reprezentanta ČR ve snowboardingu a nyní trenéra olympijské vítězky a zároveň nejprve studenta sochařiny a nyní sochaře je toto téma aktuální odjakživa. Umění a sport jsou jedny ze základních prvků tvořící osobnost člověka. Sport učí disciplíně a zdravému stylu života, umění ve vás utváří názory a pocity. Umění i sport jsou našimi politiky považovány za okrajové záležitosti, nevhodné většího povšimnutí. To vypovídá o tom, co je utvářelo a jací asi jsou. Je potřeba naše děti učit něčemu jinému, než byli učeni lidé, kteří nás mají utvářet. Cvičte a zajímejte se o umělecké počiny, berte s sebou své děti, prosím…“

16

Bubenská

Bubenská 1477/1, Praha 7

Gertruda

Štěpán Čapek *1982
laminát

Dílo patří mezi soubor soch, které se vztahují k Čapkovu oblíbenému tématu, kterým jsou vlasy a účes. Autor sleduje jednotlivé řazení vlasů přecházející v účes až k ornamentu. Fenomén ornamentu společně s fenoménem prostorovosti se stal zásadním principem pro vytváření těchto “vlasatých” plastik. Přestože inspirace vychází právě z ornamentu, v díle samotném se jej Čapek snaží naopak potlačit a zbavuje jej dekorativnosti. Zásadním momentem díla je eliminace obličeje a čistý zájem o účes a jeho estetiku. Socha může díky
stojícím copům připomínat živočicha, což může odlehčit vnímání sochy pouze jako účesu.

17

U Pomníku - Michle

U Pomníku, Praha 4

E.T.

Riccardo Cordero *1942
bronz

Plastika s vysvětlujícím názvem E. T. patří k nejnovějším dílům Riccarda Cordera, která nesledují prostor jen jako metaforická, nýbrž i fyzická „přítomnost“. Jádrem jsou neúplné kruhové prvky, jež se rodí ze čtyř prvků vertikálních, a to tak, jako by dílo držely na místě a zabraňovaly jeho výbuchu.
Zjevná nestabilita celku vytváří komplexní a neočekávané dráhy pohybu zraku. Oko pozorovatele je vedeno po zakřivených cestách s krátkými prvky a vztah mezi vyplněnými a prázdnými prostory evokuje formální komplexnost. Sochař zcela vědomě trvá na konceptu „sochy jako přítomnosti“, která vyvolává souběžné vjemy. Dílo a jeho okolí se tak spojují, aniž by jedno převažovalo nad druhým.

18

Futurama Business Park

Sokolovská 651/136a, Praha 8

Sharkfin

Jaroslav Chramosta *1978
orthobeton

Prvotní inspirace pro instalaci vzešla formou i rozměrem z prehistorického žraloka megalodona. Autor sám objekt vnímá jako tvarový archetyp, který můžeme nalézt napříč živočišným i rostlinným spektrem. Umístění v bazénu vyvolává napětí, nejistotu (co se děje pod hladinou?) a dodává soše dynamiku. Prvoplánově jasný tvar bere na sebe mnoho podob, včetně té noční, a provokuje představivost procházejících diváků.

19

Botanická zahrada Praha

Trojská 800/196, Praha 7

Sedící figury

Jakub Flejšar *1980
kov a dřevo

Objekt vnáší do Botanické zahrady industriální prvek, který díky kombinaci s přírodním materiálem ladně harmonizuje s okolím. Sedící postava z ocelových jeklů obsahuje fragmenty stromů, je tak s místem ještě autentičtěji propojena, a to i díky intenzivnímu vjemu vůně borovicových polen.

20

Pavilon B.Braun Dialog

Budínova 2464/2b, Praha 8

Sofa

Alexandra Koláčková *1964
vysokopálená šamotová hlína

Užitné keramické sofa organických tvarů vnáší do veřejného prostoru hravost a optimismus. Na rušné ulici plné shonu působí plastika jako ostrov pohody a dobré nálady; jako místo, kde můžete krátkým spočinutím „dobít baterky“.

21
22

Dolní Břežany

Náměstí Na Sádkách, Dolní Břežany

Křeslo

Alexandra Koláčková *1964
vysokopálená šamotová hlína

Nový pohled na městský mobiliář. Netradičně pojatá užitná plastika je inspirací pro architekty i zastupitele. Keramické křeslo nepůsobí fádním dojmem a není sériovým výrobkem. Díky oblým tvarům je hravé a originální a oprávněně přitahuje pozornost kolemjdoucích.