Anděl

Olbram Zoubek

Olbram Zoubek, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů současnosti, se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky. Na pražskou AVU nebyl přijat, absolvoval tudíž v Praze kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského. V letech 1945 – 1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera. Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, je též členem Umělecké besedy. Zoubkův osobitý styl je charakteristický zredukovaným vytvarováním plastik, výraznou vertikalitou, rozrušeným povrchem a autorovu spřízněností a reakcí na antické dědictví. V lednu 1969 snímá postmrtnou masku Jana Palacha. Jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a dalších pražských
i mimopražských galeriích. Největší soubor jeho prací je v majetku Města Litomyšle vystaven ve stálé expozici ve sklepení litomyšlského zámku.