Sedící Lvice Jaroslav Róna
Sedící Lvice
Deinstalováno
Tato socha má pozoruhodný příběh vzniku. Byl jsem osloven pražskou čtvrtí Žižkov (jež je velmi hrdá na svou bojovnou husitskou historii) abych na vrch Parukářka (jenž dříve býval vrchem popravčím a stával za hradbami Prahy) tyčící se nad touto čtvrtí navrhl sochu. Přes celou Prahu tomuto kopci konkuruje pouze jeden vrch, a to ten na němž stojí Pražský Hrad. Jak známo, České země mají ve znaku dvojocasého lva, tak jako Benátky mají lva okřídleného. Přemýšlel jsem o soše kterou bych měl na tento kopec navrhnout během mé návštěvy Vídně a při cestě k zámečku Belveder jsem si všiml nádherných barokních soch lvů a sfing lemujících cestu do vrchu v parku před vídeňským Belvederem.
Při pohledu na barokní lvy jsem dostal nápad umístit na žižkovský kopec Lvici, která by byla symbolickou partnerkou Českého lva na protějším hradním kopci. Líbila se mi pozice vztyčeného sedícího lva, opírajícího se o přední nohy, tak jak jsem to každý rok při návštěvě Biennale vídal u krásných kamenných lvů strážících benátský Arsenal.
Původně jsem Lvici zamýšlel vytvořit cca 5 metrů vysokou, technikou tepaného měděného plechu upevněného na montované konstrukci odlité ze železa.Chtěl jsem aby žižkovský vrch získal novou sochařskou dominantu a přitahoval návštěvníky z celého světa, kteří navštěvují hlavně centrální čtvrti staré Prahy.
Při práci na modelu jsem se rozhodl využít opěrnou konstrukci pro plech jako nosný dekorativní prvek určující celý výtvarný výraz sochy. Díky politickým přesunům na radnici pražské čtvrti z této zakázky sešlo, ale vytvořil jsem podle malého modelu model vysoký 210cm alespoň pro sebe a odlil jsem ho do bronzu, protože v malém měřítku neměla socha tu působivost. Když mi byla nabídnuta možnost vystavovat nějakou sochu v Benátkách, zdálo se mi že bude symbolické, když se moje Lvice ocitne ve městě Lvů, kteří částečně přispěli k jejímu vzniku.
Jaroslav Róna
Jaroslav Róna, narozen v Praze 27. 4.1957 je sochař, malíř a performer patřící k postmoderní generaci 80 let, jež zažila období komunismu i jeho pád a přechod k demokracii. Byl členem významné umělecké skupiny Tvrdohlaví, jež se zúčastnila aktivit vedoucí k osvobození umělecké scény od socialistické demagogie. Pracoval
také jako divadelní a filmový výtvarník a podílel se na architektonických realizacích. Hlavní těžiště jeho práce spočívá ve vytváření soch do veřejného prostoru a malbě obrazů. V letech 2005 až 2012 vyučoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. K jeho nejznámějším plastikám ve veřejném prostoru patří v Praze - Pomník Franze Kafky za nějž obdržel Grand Prix obce architektů, Červená žirafa, jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně, Mýtická loď v Bratislavě a Dítě z Marsu na hoře Ještěd. Od roku 1985 vystavoval v Čechách a po roce 1989 i v zahraničí. Ilustroval několik knih, mezi jinými román 1984 George Orwella a Exupéryho Citadelu. Vydal dvě knihy autorských kreseb a textů.
Mám zájem o spolupráci
Máte zájem o některé sochy, chcete zapojit do festivalu Vaší obec/město, líbí se Vám naše myšlenka a chcete se stát partnerem festivalu, napište nám.
Ondřej Škarka
